Sacharidy

SACHARIDY jsou pro tělo nejvýznamnějším a nejrychlejším zdrojem energie. Každý 1 gram sacharidů dodává tělu 17 kJ (4,1 kcal). Tělo je využívá k výrobě energie pro práci, k udržování buněk a k tvorbě tepla. Napomáhají také trávení, regulaci tuků a metabolismu bílkovin. Ukládají se ve svalech a játrech ve formě glykogenu a jsou stále k dispozici pro rychlé získání energie.

Sacharidy se člení na JEDNODUCHÉ a SLOŽENÉ.

JEDNODUCHÉ:

monosacharidy - obsahují jedinou molekulu cukru (fruktóza, glukóza, galaktóza)

oligosacharidy - z nichž nejdůležitější jsou disacharidy - obsahují dvě molekuly cukru, někdy stejné, někdy různé (laktóza, sacharóza, maltóza)                                                                                                                                                                 

Jednoduché sacharidy dodávají tělu jenom velmi malé množství jiných výživných látek, proto doporučuji omezit jejich konzumaci na cca. 10 - 15 % celkového příjmu.

fruktóza - cukr ovocný, zdrojem především med a ovoce

glukóza - cukr hroznový, zdrojem med, hroznové víno, Glukopur

galaktóza - součást mléčného cukru

laktóza - cukr mléčný (glukóza+galaktóza), zdrojem mléčné výrobky

sacharóza - cukr řepný a třtinový (glukóza+fruktóza), zdrojem běžný cukr

maltóza - cukr sladový (glukóza+glukóza), zdrojem pivo

SLOŽENÉ:

polysacharidy - nazývané též komplexní sacharidy, obsahují více než padesát molekul glukózy, patří sem především ŠKROB a GLYKOGEN.

Složené sacharidy jsou nejprve štěpeny na jednoduché, do formy glukózy. Ta se ukládá ve formě glykogenu do svalů a jater. Nadbytečné množství glukózy se ukládá ovšem do tuku.

škrob - zdrojem jsou především obiloviny, banány a brambory

glykogen - tvořený molekulami glukózy, zásoby v játrech a svalech

Jiné členění sacharidů je na STRAVITELNÉ (jednoduché, složené, viz. výše) a NESTRAVITELNÉ (vláknina).

VLÁKNINA:

Rozlišujeme vlákninu ROZPUSTNOU a NEROZPUSTNOU.

Mezi rozpustnou vlákninu se řadí:

- část hemicelulóz ( základní vláknina v kukuřici a pšenici)

- pektin ( výskyt v ovoci – jablka, hrušky, broskve i bobule – rybíz, angrešt)

- rostlinné slizy, guar, agar ( výskyt – psyllium)

- inulin ( výskyt – čekanka, česnek, artyčoky)

Rozpustná vláknina má v naší stravě tyto hlavní funkce:

- váže se s vodou na gely, změkčuje stolici a usnadňuje vylučování

- snižuje hladinu cholesterolu v krvi

- zpomaluje vstup glukózy do krevního oběhu

- redukuje riziko diabetu

- regulace trávení a vstřebávání sacharidů v tenkém střevě

- regulace vstřebávání tuků

- vazba žlučových kyselin, vazba vody a tím zvětšení střevního obsahu

- zvětšuje obsah tlustého střeva a tím naředí toxické látky obsažené ve střevě

Mezi nerozpustnou vlákninu se řadí:

- některé hemicelulózy

- celulóza ( výskyt – brukvovitá a kořenová zelenina)

- lignin ( součástí dřeva a zdřevnatělé součásti rostlin)

Nerozpustná vláknina má v naší stravě tyto hlavní funkce:

- působí v žaludku pocit sytosti

- ve střevě působí proti zácpě a jejím komplikacím

- prevence zubního kazu

- zmírňují riziko některých typů rakoviny